fief 英 [fiːf] 美 [fif] 基本解释 n.封地,采邑 网络释义 采邑制; 封地; 周代王室子弟及三公的封地; 封土 同首字母单词 f2f fa [fɑ:] faa [ef ə ə] fab [fæb] fabaceous [fə'beɪʃəs] fabian [ˈfeɪbiən] fabianist fable ['feɪb(ə)l] fabled ['feɪbəld] fabliau ['fæblɪəʊ] fabric ['fæbrɪk] fabricable ['fæbrɪkəbl]