plateau 英 ['plætəʊ] 美 [plæ'to] 基本解释 n.高地,高原(上升后的)稳定水平(或时期、状态) 网络释义 [地理]高原; 高地; 平稳时期 同首字母单词 p [pi:] pa [pɑː] paal [pɑːl] paba pablum ['pæbləm] pabouche [pɑː'buːʃ] pabulum ['pæbjʊləm] pabx pac [pæk] paca ['pækə] pacchionian pace [peɪs]